Za posledních 20 let se vykácelo podél silnic více stromů než vysadilo, znát je to především na západě Čech

Podle organizace ohrožuje kácení stromů dlouhodobou udržitelnost krajiny mimo lesní oblasti. V Česku se podél silnic kácí stromy především kvůli bezpečnostním důvodům, stavebním pracím a také kvůli špatnému zdravotnímu stavu stromů.

„Kácení starých stromů v původních alejích podél silnic bez jejich náhrady vede k ničení biotopů, mizení kulturních krajin a ke ztrátě identity. Trvá desítky let, než strom vyroste do úctyhodných rozměrů a plní své funkce. Proto je tak důležité hledat a využívat vhodné mechanismy pro obnovu alejí v bezpečné vzdálenosti od komunikací,” říká Marcela Klemensová z Arniky.

Data mají ekologové od krajských správ silnic. Situace je podle těchto údajů nejzávažnější třeba v Plzeňském, Karlovarském a Královehradeckém kraji. Loni zmizelo podél silnic v Plzeňském kraji 2 115 stromů, zatímco nových bylo vysazeno 771. Ještě výraznější je to v Karlovarském kraji. Loni tam šlo k zemi 790 dřevin a nových bylo 157. „Naopak příznivější stav zaznamenaly v roce 2023 kraje Moravskoslezský, Jihomoravský a Středočeský, kde se za každý vykácený strom podařilo vysadit alespoň jednu novou sazenici,“ doplnili ekologové.

Zároveň ale zdůrazňují, že při nové výsadbě je nezbytné zajistit dostatečnou péči o zasazené stromky. Podle odborníků uhyne až 60 procent sazenic, pokud nedostanou potřebnou údržbu, a proto nemohou časem přispět k obnově ekosystémových služeb.

Přijde změna k lepšímu?

Situaci by podle Arniky mohla zlepšit legislativa. „Od 1. července 2024 začala platit novela zákona o pozemních komunikacích, která umožní snížit minimální vzdálenost stromů od hranic silničního pozemku ze tří metrů na půl metru. To by mělo usnadnit výsadbu stromů v blízkosti silnic I., II. a III. třídy, místních i účelových komunikací,“ uvádí Arnika v tiskové zprávě.

Důležitou roli by mohl sehrát také Národní plán obnovy přírody, který Česko připravuje k předložení Evropské komisi v roce 2025. Dokument si klade za cíl mimo jiné i obnovu zemědělských ekosystémů a zvýšení počtu alejí v přírodě. „Zemědělci se tak mohou významně podílet na zlepšení stavu alejí podél silnic a pomoci zmírnit stávající deficit v krajině,“ domnívají se ekologové.

Arnika rovněž připomněla, že podpora výsadby a ochrana stromů podél silnic patří mezi cíle Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu, který vláda schválila v roce 2015 a v roce 2021 ho aktualizovala. Tento plán ukládá ministerstvu životního prostředí a ministerstvu dopravy úkoly, jako je vytvoření pokynů pro péči o zeleň u silnic a úprava pravidel pro sázení stromů tak, aby lépe odolávaly změnám klimatu.