Komunistická strana Čech a Moravy v roce 2021 poprvé v historii opustila Poslaneckou sněmovnu. Mimo dolní komoru Parlamentu České republiky se tak ocitl také Jiří Dolejš, který jako člen KSČM patří k hlasitým kritikům aktuálního směřování strany. Co může stranu opět nastartovat, jak nahlíží na vystupování předních tváří KSČM na akcích proruských dezinformátorů a jaká je budoucnost levice? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.

Spolu s blížícími se volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024 se v Bruselu rozhořela diskuse o nutnosti sbližování evropské demokratické pravice. Toto téma je zatím tabu na české politické scéně. Je to pochopitelné, protože někteří z „otců zakladatelů“ Strany evropských konzervativců a reformistů (ECR Party) a její frakce v Evropském parlamentu jsou stále vlivní v ODS. Druhá (a silnější) demokratická pravicová frakce v EP - Evropská lidová strana - jim stále připadá jako příliš „federalistická“. Jejími českými členy jsou KDU-ČSL a TOP 09 se STANem.

Jak reálné je, že před Mezinárodním trestním soudem v Haagu stane Vladimír Putin, na kterého byl minulý týden vydán zatykač pro válečné zločiny? A jak takové vyšetřování válečných zločinů probíhá? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal první český vyšetřovatel pracující u Mezinárodního trestního tribunálu pro bývalou Jugoslávii a donedávna zaměstnanec Úřadu pro vnitřní záležitosti OSN v New Yorku Vladimír Dzuro.

Bývalý americký ministr zahraničí Henry Kissinger se před třemi desítkami lety ptal, komu má zavolat, když chce mluvit s Evropou. Chtěl tím naznačit, že nemá žádný protějšek, který by reprezentoval zahraniční politiku kontinentu. Je pravdou, že společná evropská „zahraniční politika“ existovala po dlouhá léta pouze na papíře. Teprve selhání Evropy při potlačení konfliktů na Balkáně v 90. letech bylo impulsem pro vytvoření reálného bezpečnostního rámce. Po vstupu v platnost Maastrichtské smlouvy se společná bezpečnostní a zahraniční politika stala reálným pilířem Evropské unie. Funkci Vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku v současnosti vykonává Španěl Josep Borrell. Neoficiálně je označován jako ministr zahraničních věcí Evropské unie.

Je na místě, aby politici určovali výši marže obchodů? Jak by měli lidé v době stoupající inflace chytře spořit? Nejen o tom se v dalším díle seriálu Bez servítků rozpovídal ekonom a člen NERV Aleš Rod, který se regulacemi a ekonomií veřejného sektoru zabývá dlouhodobě.

Evropská komise oznámila dočasné změny v politice veřejné podpory Evropské unie. Změny jsou reakcí na to, že Spojené státy upřednostňují svůj domácí průmysl a přitahují investice do Severní Ameriky prostřednictvím zákona o snižování inflace (Inflation Reduction Act – IRA) s jeho zelenými dotacemi ve výši téměř 400 miliard dolarů. Od přijetí tohoto zákona probíhá mezi EU, USA a Čínou závod o přilákání zelených investic. Nutno dodat, že již předtím USA i Čína svou subvenční politikou zvýhodňovaly své vlastní podniky a nějakou regulaci veřejné podpory vůbec neřešily.

Rodačka z Písku Kateřina Neumannová před měsícem oslavila padesáté narozeniny. Do sportovní historie se zapsala řadou úspěchů. Zlatá medailistka z olympijských her i mistrovství světa se naposledy na start postavila pár dní před narozeninami při Jizerské 50, kterou při své premiéře dokončila na začátku třetí stovky z téměř pěti tisíc účastníků a mezi ženami skončila ve čtvrté desítce. Nejen o své lyžařské kariéře, ale také o svém angažmá na mistrovství světa v lyžování 2009 v Liberci, se rozpovídala v dalším díle seriálu Bez servítků.

Do sněmovny jsem kandidoval s tím, že pro budoucnost venkova je klíčové zajistit vysokorychlostní internet. Třeba jen proto, abychom nemuseli jezdit každý den do Prahy nebo nejbližšího většího města a mohli úřední a pracovní věci řešit z pohodlí domova. Dostupný vysokorychlostní internet na venkově je hlavně ale jednou z podmínek pro vznik nových pracovních příležitostí v regionech.

Evropský parlament hlasoval dne 16. 2. 2023 o Ukrajině tentokrát pod názvem „První rok ruské invaze a útoku proti Ukrajině“. Jednalo se výročí rok trvajícího hrozného konfliktu.

Buldozer. Právě pod touto přezdívkou si velká část veřejnosti vybaví bývalého premiéra a šéfa sociální demokracie Jiřího Paroubka. Dříve jeden z nejvýraznějších českých politiků se před lety stáhl po několika neúspěšných kandidaturách do politického ústraní. Ve svých sedmdesáti letech by se ale rád vrátil zpět na politickou mapu s iniciativou Nespokojení, kterou představil v únoru letošního roku. Jaká je jeho ambice a jak nahlíží na aktuální stav ČSSD? Nejen o tom se rozpovídal v dalším díle seriálu Bez servítků.