Za karlovarskými učni jedou odborníci z Brna. Chtějí, aby více věděli o demokracii a nevolili extremisty

Vztah žáků k demokracii, ale i motivaci volit podle odborníků posiluje lepší občanské vzdělávání. V problematice ale mají čeští žáci mezery. Nejvíce posluchači učňovských oborů a středních odborných škol, kteří oproti gymnazistům tíhnou k podpoře extremistických stran a málo se zajímají o politiku. Nejhůře dopadali v šetření mladí z Karlovarského kraje, jimž zdatně sekundují kolegové z Ústeckého kraje.

„Tyto kraje jsou zhruba na úrovni Bulharska a Malajsie v čtenářské, matematické a přírodovědné gramotnosti, zatímco zbývající kraje dosahují spíše průměru Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj,“ okomentovala Daniela Prokschová z Národního institutu SYRI. „Dlouhodobě se soustředíme na elitní formy vzdělávání, které reprezentují hlavně gymnázia, ale na učně zapomínáme. Jejich vztah k demokracii souvisí v Česku víc než v okolních státech s tím, v jak zajištěné rodině a regionu žijí,“ dodala výzkumnice.

Karlovarští učni málo ví o politice

Na regiony, kde je mezi mladými dlouhodobě nejnižší volební účast, a další socioekonomicky znevýhodněné kraje se jihomoravští odborníci speciálně zaměří. Proto podniknou výpravy přímo za školáky. Součástí výzkumu budou rozhovory nejen s učni, ale i s pedagogy včetně skupinových diskuzí. 

„Zajímá nás, jak vnímají situaci z hlediska různých kontroverzí, které se u tohoto druhu vzdělávání mohou objevit, protože nejde o zcela exaktní obor ve srovnání například s fyzikou nebo matematikou,“ dodala s tím, že je ještě čas styl vyučování změnit.

Podle Prokschové na Karlovarsku a Ústecku vidí odborníci i velký potenciál ke snížení rozdílů v občanské výchově, politické participace a zmírnění společenské polarizace. Kvalita občanského vzdělávání má vliv nejen na to, koho studenti volí, ale jestli se k urnám vůbec vypraví. Dopadá i na to, jestli mladí lidé podpoří demokratické strany, nebo populistické a extremistické partaje.