Sokolovská uhelná: Dočasně vyšší těžba uhlí kvůli cenám plynu není jeho renesance
Dočasně zvýšená těžba hnědého uhlí v Sokolovské uhelné neznamená renesanci uhlí jako energetického zdroje. Vyšší těžba je důsledek významného nárůstu ceny zemního plynu a rovněž souvisejícímu nárůstu cen elektřiny po útoku USA a Izraele na Írán.
Podle předsedy dozorčích rad Sokolovské uhelné a SUAS Group Pavla Tomka ani současné dočasné navýšení těžby neovlivní předpokládaný konec těžby okolo roku 2030. Oproti plánům pro letošní rok se letošní těžba nakonec zvýší o asi 400 tisíc tun, tedy o 20 až 25 procent. Skupinám Sokolovské uhelné a SUAS Group tato situace dává alespoň větší časový prostor pro přípravu projektů, které mají těžbu a zpracování uhlí nahradit, řekl Tomek.
„Do roku 2026 jsme šli s nějakou predikcí na bázi konzervativního plánu, který měl pokračovat ekonomickou optimalizací a stabilizací klasického energetického provozu s přípravou strategických rozvojových projektů. Tenhle plán, pokud jde o minimalizaci využívání uhelných zdrojů pro výrobu elektřiny a tepla, přežil necelé dva měsíce letošního roku,“ informoval Tomek.
Těžba uhlí bude končit, zásoba je osm milionů tun
Po útoku na Írán se situace na energetických trzích dostala do podobné situace jako v roce 2022, tedy po útoku Ruska na Ukrajinu. Zvýšila se cena elektřiny a zemního plynu, který využívá Sokolovská uhelná při provozu paroplynové elektrárny pro výrobu elektřiny a pro služby výkonové rovnováhy a rovněž v určitém objemu k výrobě tepla, a tak se zároveň částečně vytvořily dočasně ekonomicky udržitelné tržní podmínky pro provoz uhelných zdrojů.
„To znamená, že na rok 2026 se podařilo doprodat výkony uhelných zdrojů nad rozsah minimalistického provozního plánu za ekonomicky udržitelných podmínek. To znamená i zvýšenou potřebu uhlí pro vlastní provozy, nejenom do prodeje. Není to renesance uhlí. Už vždycky to bude dočasná příležitost, jak ekonomicky obhájit provoz uhelných zdrojů,“ uvedl Tomek.
Vloni Sokolovská uhelná přestala těžit skrývku, což je v podstatě nevratný krok předcházející postupnému ukončení těžby uhlí. V tu dobu bylo v dole Jiří k dispozici, tedy odkryto od skrývkových vrstev, asi deset milionů tun uhlí k vytěžení. Nyní je zásoba podle Tomka asi osm milionů tun. Při těžbě okolo 1,7 milionu až dvou milionů tun ročně by zásoby mohly vydržet asi do roku 2030. I kdyby problémy na energetickém trhu trvaly delší dobu a uhlí by bylo delší dobu ekonomicky přijatelným zdrojem, prodloužení těžby už není reálné. Nejen, že útlum už nezvratně začal, ale chyběli by potřební pracovníci.
Vloni Sokolovská uhelná vytěžila 1,75 milionu tun hnědého uhlí, rok předtím to bylo 2,2 milionu tun, v roce 2023 téměř 3,4 milionu tun. Přitom ještě v roce 2020 se těžilo u Sokolova téměř 4,7 milionu tun hnědého uhlí ročně. Na rok 2026 a 2027 je výhled na úrovni dvou milionů tun, pro rok 2028 cca 1,7 milionu tun. Podle Tomka je nyní těžké predikovat vývoj v energetice, firma tak dohlédne maximálně na rok a půl až dva roky dopředu. Co bude v roce 2028 a později, je v současné chvíli těžké odhadovat, dodal.
