Téměř desetina dospělých v Česku denně pije alkohol. Je to kolem 900 000 lidí. Kolem 1,5 milionu žen a mužů popíjí rizikově. Zatímco závislí muži častěji pijí lihoviny a pivo, ženy víno. Síť pomoci a služeb je nedostatečná. Léčí se asi 30 000 lidí.
Ztráty a dopady závislosti na alkoholu experti vyčíslili až na 55 miliard korun ročně. Vyplývá to z výroční zprávy o závislostech. Výsledky na tiskové konferenci představila šéfka Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. Vláda v konsolidačním balíčku k ozdravení státních financí počítá se zvýšením daní na alkohol. U tichého vína chce ale dál zachovat nulové zdanění.
„Míra konzumace alkoholu je dlouhodobě vysoká. Podle studií se situace dlouhodobě nemění. První náznak poklesu byl v roce 2021, kdy v jedné studii vyšly nižší hodnoty míry denního pití alkoholu - především mezi muži,“ uvedla Chomynová.
Průměrný obyvatel Česka spotřebuje za rok asi deset litrů čistého alkoholu. ČR se tak v pití řadí na přední příčky. Podle zprávy rizikově pije 1,5 až 1,7 milionu lidí. U 800 000 až 980 000 z nich odborníci mluví o "škodlivém pití".
Víc pijí muži. Častěji jsou také závislí. Obvykle kombinují různé druhy alkoholických nápojů. „U žen se více objevuje pití vína. Vzorce pití mezi ženami jsou jiné. Ženy častěji pijí o samotě. Začne to nevinným pitím, skleničkou večer. Překlopí se to do denního pití,“ popsala šéfka střediska.
Mezi léčenými se závislostí podle ní mírně roste podíl žen. Podle zjištění ubývá pacientů v zařízeních. Lidé vyhledávají víc ambulantní léčbu.
Podle Chomynové na předávkování alkoholem ročně umírá asi pět desítek lidí. S užíváním alkoholu se pak spojuje dalších asi 6 000 až 7 000 úmrtí. Dopady pití v Česku činí podle propočtů 35 až 55 miliard korun.
Denně kouří asi pětina dospělých. Častěji si zapálí muži než ženy. Podle studií se situace dlouhodobě nemění. Změny experti ale pozorují u mladých. Od roku 2011 mezi dospívajícími ubývá těch, kteří kouří klasické cigarety. Roste popularita elektronických cigaret a zahřívaného tabáku. Zlomovým okamžikem je podle Chomynové přechod ze základní na střední školu, míra kouření pak narůstá. V maturitním ročníku pravidelně kouří 12 procent studentů a studentek.
Celkem 13 až 15 procent dospělých užívá rizikově léky. Sedativa, hypnotika či opioidní analgetika bere déle než šest týdnů, bez předpisu či v rozporu s doporučením lékaře kolem 1,35 milionu lidí. „Míra nadužívání a zneužívání léků je relativně na vysoké úrovni,“ uvedla šéfka centra. V posledních 12 měsících si léky na spaní či uklidnění bez předpisu, tedy sedativa a hypnotika vzalo devět procent dospívajících. Častěji to byly dívky. „ČR se řadí na přední příčky,“ podotkla Chomynová.
Nejčastější nelegální drogou zůstává konopí. V posledním roce ho užila až desetina dospělých. Zhruba 200 000 lidí užívá velmi rizikově. Podíl dospívajících, kteří mají s konopím zkušenost, klesá. Zatímco dřív měli zkušenost s marihuanou častěji chlapci, nyní jsou na tom stejně i dívky. „Rozdíly se úplně setřely,“ podotkla šéfka centra.
Mírně přibylo lidí, kteří berou nelegální drogy. Je jich asi 45 000. Z nich 41 000 si látky píchá. Ve srovnání s jinými státy má tak Česko vysoký podíl injekčních uživatelů. Naopak výskyt infekčních onemocnění mezi závislými je nízký. Sedm z deseti uživatelů totiž využívá nějaké služby, a to třeba výměnu jehel a stříkaček.
Zhruba 450 000 dospělým hrozí závislost na digitálních technologiích. Problémy s hraním má asi 200 000 lidí.
Vláda v programovém prohlášení uvádí, že proti závislostem chce postupovat podle "vědecky ověřeného a vyváženého konceptu prevence rizik a snižování škod". Slibuje zajistit dostatek peněz na prevenci a služby. Regulace návykových látek má odpovídat míře jejich škodlivosti.
Pro přidání příspěvku se musíte nejdříve přihlásit / registrovat / přihlásit přes Facebook.
