Zastupitelé Karlovarského kraje schválili dotace k zajištění lékařské péče
Finanční podporu k zajištění primární lékařské péče v regionu schválili zastupitelé Karlovarského kraje. Jde o navýšení příspěvku na vznik ordinací nebo nový stipendijní program pro studenty lékařských fakult. Kromě finanční podpory se chce kraj zaměřit také na podporu žáků středních škol, chystá pro ně přípravné kurzy k přijímacím zkouškám. Budoucí lékař si tak může během několika let přijít až na tři miliony korun.
Na nový stipendijní program pro studenty lékařských fakult v oboru všeobecné i zubní lékařství dá kraj 1,5 milionu ročně. Medici, a to již od prvního ročníku, by mohli na akademický rok získat až 150 000 korun. Kraj zvýší dotace také na podporu vzniku a vybavení nových i již existujících ordinací. Dotace budou dál poskytovány prostřednictvím obcí, jež znají nejlépe podmínky na svém území. Obce s počtem do 8000 obyvatel budou moci žádat o dotaci na vybavení ordinací lékařů ve výši 800 000 korun. Obce s počtem obyvatel nad 8000 mohou získat 400 000 korun. Uvedl to hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).
Karlovarský kraj nejvíce postrádá všeobecné praktické lékaře, pediatry, gynekology či zubaře. Podle dostupného materiálu krajského úřadu nejvíce chybí v příhraničních oblastech, nedostatek jich je ale po celém regionu. Krajský zastupitel a starosta Božího Daru Jan Horník (STAN) řekl, že příhraniční obce mají kvůli hranicím velmi malý rádius, kam mohou lidé za lékařskou péčí dojíždět. Další problém je také stále se zvyšující průměrný věk nynějších lékařů. Například v obci s rozšířenou působností (ORP) v Kraslicích, kde žije bezmála 13 000 obyvatel, je průměrný věk praktických lékařů 68 let, u pediatrů 66 let. V ORP Aš jsou zase pouze dva dětští lékaři a jeden gynekolog pro 17 000 lidí. V sousedním Chebu a okolí je deset pediatrů a osm gynekologů.
V regionu nabízejí dotační programy pro zdravotníky také jednotlivá města, jako je například Cheb, Sokolov či Aš. Podle ašského starosty Dalibora Blažka (Místní) jsou ale dotace v některých nejkritičtějších částech kraje neefektivní, města se kvůli nim snaží přeplatit ta ostatní. Odpovědnost za dostupnost lékařské péče je podle něj primárně na zdravotních pojišťovnách a na ministerstvu zdravotnictví.
Město Aš usiluje o to, aby mohli místní obyvatelé využívat lékařskou péči i v Německu. "Navrhovali jsme aby, byla možnost užší spolupráce v rámci Evropské unie příhraničních zdravotnických zařízení. Cestu jsme se pokoušeli prošlapávat už před deseti lety a tenkrát jsme narazili na problém rozdílu plateb, kdy naše zdravotní pojišťovny by musely hradit výkon v Německu. To už by až takový problém být nemusel, nyní je problém na straně legislativní," řekl Dalibor Blažek. Překážkou by podle něj neměla být ani jazyková bariéra, v německém pohraničí pracuje spoustu českých zdravotníků.
