Karlovarský kraj patří ve zdraví občanů k posledním a čekají ho horší časy, uvedl Ústavu zdravotnických informací a statistik
Karlovarský kraj se musí připravit na výrazné změny v potřebách zdravotní péče, které s sebou přinese stárnutí populace, horší zdravotní stav obyvatel i postupný odchod lékařů do penze. Kraj je v řadě onemocnění na předních příčkách mezi kraji, například u nádorových diagnóz. Přitom v kraji chybí některá specializovaná pracoviště, která jsou a stále více budou nezbytná. Kraj by se měl podle Ústavu zdravotnických informací a statistik zaměřit na podporu a propagaci prevence, zajistit onkologickou a kardiologickou péči a dostupnost zdravotní péče.
Podle Duška bohužel stát i odborné lékařské společnosti na Karlovarský kraj v minulosti zapomínaly, a tak v kraji chybí například onkologické centrum, kardiocentrum a podobně. Přitom to jsou obory, které budou stále více potřeba. „Situace se výrazně bude horšit kvůli demografickému stárnutí, což je přirozený jev. Bohužel Karlovarský kraj má tu demografickou strukturu posunutou ještě více, než je ve zbytku republiky, takže to bude o to intenzivnější. Takže zhruba za deset let začnou do důchodu odcházet takzvané ’Husákovy děti’. Navýší se počet seniorů a bude to pokračovat dál a ve věku 75 a 85 let plus půjde o navýšení o více než 2,5násobek," konstatoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistik (ÚZIS) Ladislav Dušek, který vedení kraje prezentoval analýzy o situaci regionu.
Nevyhnutelně se tak zvýší nemocnost obyvatel, u cukrovky by se ve srovnání s rokem 2020 mohl v roce 2030 počet onemocnění zvednout o 16 procent, u srdečního selhání dokonce o 47 procent, o 44 procent naroste výskyt Alzheimerovy choroby, zhoubných nádorů bude asi o 18 procent více.
Karlovarský kraj by se na základě takto varovných čísel měl zaměřit podle Duška na několik priorit. Začít musí s podporou a propagací prevence, která sama dokáže počet onemocnění a jejich důsledků výrazně snížit. Zajistit se musí také onkologická a kardiologická péče, a to i formou nadregionálního partnerství. Podstatná bude také dostupnost péče. Lékaři v kraji rychle stárnou a s odchody do důchodů začne být i primární péče pro řadu pacientů hůře dostupná. Také nemocniční péče by měla projít optimalizací a přizpůsobení novým potřebám. Zatímco u pacientů v produktivním věku se lůžková léčba zkracuje, u seniorů je tomu naopak. V neposlední řadě musí v kraji vzniknout síť ošetřovatelské a paliativní péče.
Tvrdá, ale objektivní data, jsou podle hejtmanky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) základem pro jednání kraje se zdravotními pojišťovnami a státem o posílením zdravotních služeb v Karlovarském kraji. Podle informací kraje, dostávají zdejší nemocnice nižší platby za stejné výkony než jiné nemocnice. Podle náměstka hejtmanky pro zdravotnictví Petra Kubise (ANO) začíná vznikat expertní skupina, která by měla navrhnout nejvhodnější postup, jak krajské zdravotnictví na radikální změny v potřebách zdravotní péče připravit. Základ ale i on vidí zejména v jednání se zdravotními pojišťovnami, které péči financují.
Přes až tragicky znějící předpoklady o stavu a pravděpodobném vývoji zdraví obyvatel v Karlovarském kraji může být kraj na některé oblasti podle Duška hrdý. „Když jde o život, tak se péče v Karlovarském kraji vyrovná celostátním hodnotám a dokonce se zlepšuje," pochválil akutní lékařskou a lůžkovou péči Dušek.
Ředitel ÚZIS přislíbil, že po zpracování údajů za loňský rok Karlovarský kraj a ÚZIS uspořádají konferenci, kde by jednotlivá data chtěly podrobně rozebrat. Mohlo by to být letos v dubnu či květnu.
