Velikonoční pondělí patří podle tradic chlapcům a dívkám, mládenci ráno a dopoledne čekají na děvčata, koledují a vyšlehávají je. Děvčatům to má přinášet pohlazení, po němž neuschnou. Na oplátku dostávají od děvčat kraslice.

K velikonočním tradicím neodmyslitelně patří zdobení kraslic. Nejinak je tomu ve Vacenovicích na Hodonínsku, kde už téměř osmdesát let chodí lidé z širokého okolí obdivovat výtvory Marie Jakubíčkové. Na vajíčka škrábe tradiční vzory odkazující na rodnou obec a krajinu jižní Moravy.

Je velikonoční neděle neboli Boží hod velikonoční a křesťané na celém světě si připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Završuje se tím celý křesťanský liturgický rok, mše v tento den proto mají být co nejslavnější. Zejména v katolických kostelích se v noci zapalují svíce a křtí se dospělí. Letos ale stejně jako před rokem oslavy svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.

Obrovským fenoménem se i v Česku stávají v posledních letech přestavby maringotek. Lidé si je pořizují nejen k víkendovému bydlení místo chat a chalup. Mnozí jim dávají přednost před malými domy a trvale v nich bydlí. Ze starých a nevzhledných domečků na kolech pak vznikají po přestavbách nádherné objekty. Svoji maringotku proměnil v malý rodinný klenot i Ondřej Vácha z Plzeňska. Ukázal ji na sociálních sítích a teď má zakázky na přestavbu dalších maringotek. 

Pandemie koronaviru ohrožuje drobné pěstitele zeleniny, kteří značnou část svých výpěstků dodávali do restaurací či je prodávali prostřednictvím farmářských trhů. Restaurace jsou od prosince zavřené a vládní nařízení zatím neumožňují ani pořádání trhů, takže farmáři mají na jaře vážné problémy s odbytem.

Dnes je Bílá sobota, podle křesťanské tradice druhý den takzvaného velikonočního třídenní, které zahrnuje Velký pátek, Bílou sobotu a nedělní Boží hod velikonoční. Velký pátek je připomínkou dne, kdy byl Kristus umučen a zemřel na kříži. Bílá sobota, den pobytu Krista v hrobě, nočními obřady přechází v neděli, kdy se slaví zmrtvýchvstání. Velikonoce jsou vrcholem církevního roku a největšími křesťanskými svátky. Letos ale stejně jako před rokem oslavy tohoto svátku omezují opatření vlády proti šíření koronaviru.

Letošní Velikonoce jsou kvůli epidemii koronaviru jiné pro čtyři pětiny Čechů. Vládní opatření mají mimo jiné co nejvíce omezit setkávání lidí. Přitom pro více než polovinu populace bývají svátky jara především příležitostí potkat se z blízkými. Vyplývá to z průzkumu Českého národního panelu.

Česká republika má za sebou tři velmi teplé dny. Teploty na některých místech překonaly až 25 stupňů Celsia. V následujících dnech má přijít ale výrazné ochlazení a teploty budou dosahovat spíše březnových hodnot. V některých částech země může dokonce sněžit.

Ukazuje se, že léčivé přípravky na bázi kyseliny acetylsalicylové, kterou obsahuje například známý český Acylpyrin, hrají nejen důležitou roli při mírnění symptomů nemoci covid-19, ale nejspíš pomáhají předcházet i jejímu vážnému průběhu. Odborníci skloňují především její protisrážlivé a protizánětlivé účinky.

Velký pátek je v křesťanském kalendáři pátek před Velikonocemi. Jedná se o den, který je připomínkou utrpení a smrti Ježíše Krista na kříži a je dnem hlubokého smutku. V západních církvích je tento svátek pohyblivý a může připadnout na datum od 20. března do 23. dubna. Velký pátek je v lidových pověrách spojován s magickými silami, které otevírají skály s poklady. Nemělo by se však hýbat se zemí ani prát prádlo.